Celé Litomyšlsko bylo pokryto hustým lesem, ten byl však prosekán tak , že povstala cesta z Moravy do Čech. Byla to pověstná Strenitzer Veg - Trstenická stezka, která byla zakreslena přes mnoho křižovatek a vedla skrze obec. Tato stezka udržovala již v 1. století styk Čech s Moravou a dále s Uhrami.
Podél stezky se vše kolonizovalo a tak vznikl Chmelík, který byl vystavěn na staré historické půdě.
Chmelík- též Chmelník, německy Hopfendorf je ves nad řekou Loučnou, 10km od Litomyšle. Prvotní je zde německé jméno Hopfendorf – chmelová ves, tj. ves u níž byl pěstován chmel, české jméno je odvozeno od německého. Tento typ jmen se vyskytuje velmi řídce a to výhradně na kolonizačních území, označuje také lokality, kde chmel rostl divoce.
Chmelík je typem lánové obce s nepravidelnou zástavbou, kde v původním členění lány polí po obou stranách údolí obvykle končily u potoka a cesty, resp. terénního srázu. Tento typ se rovněž nazývá dlouhá potoční vesnice. Uprostřed každého lánu, což u Chmelíka platí pro statky nacházející se nad srázy, se nacházela volně stojící čtvercová usedlost. Obvykle pro každou dlouhou obec s nepravidelnou zástavbou je typická absence jasně vymezených centrálních prostorů - návsí. Toto charakteristické členění platí i zde.
Stejně jako okolní vesnice má zřejmě i Chmelík gotický základ a řada dřevěných roubených staveb nacházejících se ještě dnes v obci má svůj původ v tzv. ,,franckých dvorcích“, které přinesla do našich zemí kolonizace ve XIII. a XIV. století. Pro tyto velké selské statky i zděné je typický čtvercový dvůr, jehož jednu stranu obvykle vytvářelo obytné stavení s komorou, na druhé protilehlé straně se nacházela stodola, vpředu byla brána s vjezdem, nad níž často býval špýchar a zadní stranu tvořily chlévy, konírny a kolny.
